Utsuri - druhotný kalící efekt na čepelích japonských mečů

Utsuri
Primárním záměrem mečíře při procesu kalení je vytvoření tvrdé, zakalené linie ostří HAMON. Linie UTSURI, která se obvykle projevuje jako stín kopírující linii HAMON, je jedním z vedlejších metalurgických projevů kalení na čepeli. UTSURI je typickým znakem kvalitních KOTO čepelí (před rokem 1600), zejména pak čepelí vyrobených v období KAMAKURA. Naopak na mečích vyrobených po r. 1600 se vyskytuje velmi vzácně. To může být důsledek změny požadavků na meče. Více se kladl důraz na atraktivní linii HAMON, což mohlo vést k vzniku nových postupů a technologií potřebných k uspokojení těchto požadavků. Staré postupy, kterých bylo UTSURI produktem pak byly časem zapomenuty.
Co je to vlastně UTSURI? Setkal jsem se s názorem, že UTSURI může být hranicí mezi odlišně zpracovanou ocelí použitou pro ostří a pro boky čepele. Rozdílný obsah uhlíku a struktury oceli vzniklé překládáním vytváří u některých mečů vizuálně odlišnou linii. Ocel ostří je obvykle tmavší a má jemnější strukturu (HADA, JIGANE)V případě, že linie kalení HAMON dosahuje menší výšky než tato linie odlišné oceli použité pro ostří, vytváří tato odlišná ocel nad linií HAMON tmavší linii. Toto však není dle mého názoru UTSURI. Je to pouze rozdíl v kvalitě jednotlivých ocelí, použitých při konstrukční skladbě čepele. Například při konstrukcích typu SAN MAI. Tento efekt vzniká v závislosti se zpracováním oceli, v průběhu kování čepele. Rozdíl v barvě a odstínu oceli je způsoben odlišným obsahu uhlíku, popřípadě odlišnou strukturou překládání. (obrázek č. 29)
Naproti tomu UTSURI je efekt, který vzniká při kalení čepele. Struktura oceli je v oblasti UTSURI odlišná od zbytku JIGANE. Částice oceli jsou hustší, semknutější. (obrázek č. 1) V některých případech jsou v UTSURI rozptýleny částice NIE, které jsou reflexní na světlo. Někdy je možné je pozorovat v celé ploše UTSURI, někdy jen při jeho horním okraji, kde tvoří souvislé pásmo nebo ostrůvky s různou hustotou těchto zářivých částic. V takovém případě se jedná o NIE UTSURI. (obrázek č. 20, 21, 23) UTSURI je projevem senzitivity, citlivosti čepele na tepelné zpracování. Ne každá ocel je schopná vytvořit UTSURI. Na schopnost oceli vytvořit UTSURI má tedy vliv již samotná výroba suroviny - oceli. Nezáleží na tom, zda se jedná o ocel vyrobenou z rudy (TAMAHAGANE) nebo o recyklovanou ocel (OROSHIGANE). Následné zpracování oceli, její vyčištění a homogenizace technikou překládání má samozřejmě na kvalitu výsledné oceli a její schopnost vytvářet požadovanou linii HAMON a druhotné kalící známky (HATARAKI) včetně UTSURI zásadní vliv. Citlivá ocel je schopná při správném postupu kalení vytvořit nad linií HAMON i několik typů UTSURI na jedné čepeli. Podstatným krokem pro vznik UTSURI je postup při kalení. Je možné dosáhnout tohoto efektu jak při kalení bez použití pasty (ZUBU YAKI), tak při použití hlíny. V obou případech je možný vznik různých typů UTSURI, vždy je však potřeba respektovat ocel. Některé metody kalení neumožňují vznik UTSURI, přestože jejich výsledkem může být krásná linie HAMON. Je mnoho typů UTSURI. Některé typy UTSURI obsahují další metalurgické aktivity. Jejich intenzita může být různá. Je velmi zajímavé studovat tyto metalurgické změny v oceli pod dobrým světlem. Někdy se UTSURI projevuje pouze jako tmavý stín nebo tmavé oblasti nad linií HAMON. Kontrast, intenzita tmavšího zabarvení se může lišit. (obrázek č. 8, 9, 11)
U jasně ohraničených tmavých oblastí prosím nezaměňujte s NAMAZU HADA. V tomto případě se jedná o strukturu oceli. Je to podobné jako v případě vložené oceli tvořící ostří.
Tvar UTSURI se liší podobně jako linie kalení HAMON. Rovná linie nad HAMON je BO- UTSURI. (obrázek č. 5) CHÓJI-UTSURI má podobný tvar jako CHÓJI HAMON. (obrázek č. 22) Tvar UTSURI nemusí odpovídat typu HAMON. Čepel s aktivním CHÓJI HAMON může mít BO-UTSURI. Stejně tak nad rovnou linií HAMON typu SUGUHA může být UTSURI výrazně zvlněné. Záleží na oceli a na způsobu zakalení. Možnosti ovlivnit typ a tvar UTSURI nejsou tak rozsáhlé, jako je tomu u kalící linie HAMON. Také aspektů, které mají vliv na vznik UTSURI je mnohem více a jejich vzájemná součinnost je výrazně komplikovanější. Mám zkušenost, kdy jsem použil stejnou (zpracovanou) ocel pro dvě čepele TANTO. Provedl jsem kalení stejným způsobem se záměrem vytvořit kalící linii HAMON typu SUGUHA s ASHI. Kalení bylo úspěšné. U první čepele byly ASHI méně výrazné. Linie UTSURI byla naopak velmi zřetelná, typu MIDARE UTSURI, ohraničená výraznými shluky částic NIE. (obrázek č. 25) Druhá čepel má výrazné ASHI v HAMON, CHÓJI UTSURI, a žádné částice NIE. Ze zbytku oceli jsem vykoval třetí malou čepel. Provedl jsem kalení odlišným způsobem, se záměrem vytvořit CHÓJI HAMON s výraznými částicemi NIE. Opět se vytvořilo UTSURI. Méně výrazné MIDARE UTSURI, bez NIE.
Vytvořilo se také MIZUKAGE, ohraničené jemním NIE. Je zajímavé studovat, jak i velmi malé rozdíly v přípravě oceli a při kalení ovlivňují výslednou metalurgii čepele. MIZUKAGE je efekt, který se vytváří nad začátkem linie HAMON (u HAMACHI). Projevuje se jako šikmý stín. (obrázek č. 24) Existují názory, že je to stín po hranici zanoření čepele do vody při kalení. To je pouze jedna z možností. Častěji se jedná spíše o hranici ohřátí čepele. Teplotní pásmo, které ovlivnilo strukturu a vlastnosti oceli před zakalením. Je to vlastně typ UTSURI. V literatuře je někdy MIZUKAGE označováno jako vada čepele. To může platit pouze u SURIAGE, zkrácených čepelí. Tam je to známka, že se jedná o překalenou čepel. U nové čepele v původní délce se nemůže jednat o kaz. Je to naopak přirozený projev senzitivity oceli.
Zajímavou součástí UTSURI je efekt KOSHIBA. (obrázek č. 25, 26, 27) Projevuje se jako shluk reflexních částic na začátku UTSURI. Opět se jedná o efekt mimořádné senzitivity oceli na proces kalení. Efekt KOSHIBA se objevuje na kvalitních čepelích 12. - 13. století.