Tachi, Kamakura period, Ichimonji School style - tensho koshirae

Vzorem při výrobě tohoto meče mi byl japonský originál. Tím je tachi mumei Ichimonji: Gou "Sancyoumou" pocházející z období Kamakura, viz. obr.

Jedná se o poměrně známý meč, s charakteristickým vysokým přirozeným chóji. Výrazná je i jeho souprava v provedení aikuchi. To znamená, že součástí soupravy není mečová záštita tsuba.
Délka čepele u originálu je 79,5cm, sori 3,4 cm, motohaba 3,6cm a sakihaba 2,3 cm. Jedná se vzhledem ke stáří čepele o velmi zachovalou čepel. Kalení juka-chóji typické pro meče školy Ichimonji je zde vysoké, s krásně diferencovanými laloky a ashi. V části za hamachi a před hrotem je hamon nižší, stejně tak v hrotu. To je způsobeno pravděpodobně nižší teplotou těchto oblastí v okamžiku zakalení.
Tento typ kalení vzniká přirozeně, bez použití pasty vymezující výšku kalení a vytvářející ashi.Je ho dosaženo prohřátím čepele tak, aby teplota nutná pro vznik linie hamon byla pouze v pásmu nad ostřím. Na výšce tohoto prohřátí je pak závislá i výška výsledného kalení. Vznik ashi a hamonu typu chóji je také projevem materiálu(oceli) Ne každá ocel je schopná vytvářet takovýto typ hamonu. Domnívám se, že ocel musí být dostatečně čistá bez příměsí prvků, jako je mangan, který zvyšuje prokalitelnost oceli a brání tak právě vzniku ashi.Také je důležitý obsah uhlíku. Lepších výsledků se mi daří dosáhnout s ocelí více oduhličenou, s obsahem C kolem 0,6% Paradoxně se tak zdá,že obtížněji kalitelná ocel vytváří při určitých podmínkách takto zajímavé efekty.
Projevy oceli při kalení bez použití hlíny se mohou lišit, od suguha, přes suguha s ashi, ko chóji, chóji doprovázené tobiyaki, až k vysokému chóji. Obvykle je hamon doprovázen i utsuri a dalšími doprovodnými projevy kalení.Při výrobě soupravy mi byly vzorem válečné soupravy období Momojama, označované také jako tenschó. (Kawamakitsuka korourushi uchigatana koshirae). Jedním ze vzorů mi byla souprava, kterou je opatřena čepel suriage tachi Sukezane.viz. obr.

Tsuka je charakteristická svým tvarem. Probrání, zejména v oblasti hřbetu umožňuje lepší uchopení meče. Same (rejnočí kůže) je omotáno kolem celého obvodu rukojeti a následně prolakováno. To výrazně zvyšuje životnost a pevnost rukojeti. Následně je rukojeť opletena koženým opletem. I ten se v některých případech prolakoval za účelem zvýšení životnosti a zpevnění. Na mnou vyrobené soupravě ale oplet lakovaný není.Typické jsou také rohovinové součástky na saja a kashira, přes kterou je veden uzel opletu. Souprava je opatřena nožíkem kogatana a jehlicí kogai, zasunutými ve schránkách po stranách saja. Všimněte si háčku kaeritsuno na saja. U mého meče je pouze stylizovaný, tedy uzavřený. V originále je otevřený směrem k ústí saja. Sloužil k zachycení saja za obi.U meče, sloužícího na cvičení Iai však brání prováděním technik tsuki s mečem zasunutým v saja. Proto je na mém meči uzavřený.
Tsuba je železná, z překládané oceli. V tomto případě je tsuba kopií originálu školy Akasaka. Tato škola vznikla v období Edo v Edu (současném Tokyu). Znamená to, že tsuba je typově z mladšího období než souprava.