Tachi, Kamakura period, Ichimonji School style - tensho koshirae






Vzorem
při výrobě tohoto meče mi byl japonský originál. Tím je tachi mumei
Ichimonji: Gou "Sancyoumou" pocházející z období Kamakura, viz. obr.

Jedná
se o poměrně známý meč, s charakteristickým vysokým přirozeným chóji.
Výrazná je i jeho souprava v provedení aikuchi. To znamená, že součástí
soupravy není mečová záštita tsuba.
Délka čepele u originálu je 79,5cm, sori 3,4 cm, motohaba 3,6cm a
sakihaba 2,3 cm. Jedná se vzhledem ke stáří čepele o velmi zachovalou
čepel. Kalení juka-chóji typické pro meče školy Ichimonji je zde vysoké,
s krásně diferencovanými laloky a ashi. V části za hamachi a před
hrotem je hamon nižší, stejně tak v hrotu. To je způsobeno pravděpodobně
nižší teplotou těchto oblastí v okamžiku zakalení.
Tento typ kalení vzniká přirozeně, bez použití pasty vymezující výšku
kalení a vytvářející ashi.Je ho dosaženo prohřátím čepele tak, aby
teplota nutná pro vznik linie hamon byla pouze v pásmu nad ostřím. Na
výšce tohoto prohřátí je pak závislá i výška výsledného kalení. Vznik
ashi a hamonu typu chóji je také projevem materiálu(oceli) Ne každá ocel
je schopná vytvářet takovýto typ hamonu. Domnívám se, že ocel musí být
dostatečně čistá bez příměsí prvků, jako je mangan, který zvyšuje
prokalitelnost oceli a brání tak právě vzniku ashi.Také je důležitý
obsah uhlíku. Lepších výsledků se mi daří dosáhnout s ocelí více
oduhličenou, s obsahem C kolem 0,6% Paradoxně se tak zdá,že obtížněji
kalitelná ocel vytváří při určitých podmínkách takto zajímavé efekty.
Projevy oceli při kalení bez použití hlíny se mohou lišit, od suguha,
přes suguha s ashi, ko chóji, chóji doprovázené tobiyaki, až k vysokému
chóji. Obvykle je hamon doprovázen i utsuri a dalšími doprovodnými
projevy kalení.Při výrobě soupravy mi byly vzorem válečné soupravy období Momojama,
označované také jako tenschó. (Kawamakitsuka korourushi uchigatana
koshirae). Jedním ze vzorů mi byla souprava, kterou je opatřena čepel
suriage tachi Sukezane.viz. obr.

Tsuka
je charakteristická svým tvarem. Probrání, zejména v oblasti hřbetu
umožňuje lepší uchopení meče. Same (rejnočí kůže) je omotáno kolem
celého obvodu rukojeti a následně prolakováno. To výrazně zvyšuje
životnost a pevnost rukojeti. Následně je rukojeť opletena koženým
opletem. I ten se v některých případech prolakoval za účelem zvýšení
životnosti a zpevnění. Na mnou vyrobené soupravě ale oplet lakovaný
není.Typické jsou také rohovinové součástky na saja a kashira, přes
kterou je veden uzel opletu. Souprava je opatřena nožíkem kogatana a
jehlicí kogai, zasunutými ve schránkách po stranách saja. Všimněte si
háčku kaeritsuno na saja. U mého meče je pouze stylizovaný, tedy
uzavřený. V originále je otevřený směrem k ústí saja. Sloužil k
zachycení saja za obi.U meče, sloužícího na cvičení Iai však brání
prováděním technik tsuki s mečem zasunutým v saja. Proto je na mém meči
uzavřený.
Tsuba je železná, z překládané oceli. V tomto případě je tsuba kopií
originálu školy Akasaka. Tato škola vznikla v období Edo v Edu
(současném Tokyu). Znamená to, že tsuba je typově z mladšího období než
souprava.
