Metalurgické efekty na mých mečích

HADA, struktura překládání oceli a HAMON, linie kalení.

HADA, vzor překládané oceli, je jedním z typických znaků japonského meče. Vzniká v průběhu zpracování vytavené oceli, jejím opakovaným překládáním a kovářským svařováním. Proces přeložení oceli se opakuje 8-15x , v závislosti na kvalitě vstupní oceli a na požadovaném výsledku.

Překládání oceli vytavené v primitivní peci TATARA je nutným procesem pro získání relativně homogenní a čisté oceli. Ocel vyprodukovaná tradičním způsobem obsahuje nečistoty, má nerovnoměrně rozložený obsah uhlíku a je porézní. Překládáním dochází k promísení oblastí s odlišným obsahem uhlíku a tím homogenizaci materiálu. Současně se materiál čistí od nežádoucích příměsí, jako jsou kousky dřevěného uhlí, strusky a podobně.

Vznik struktury HADA je tak v zásadě druhotným jevem. Nicméně kvalita zpracování oceli se projevuje i na estetické úrovni právě v podobě struktury překládání. Vzor ovlivňuje způsob seskládání výchozího paketu, počet překladů, způsob přehýbání paketu, způsob jeho kování, složení paketu při závěrečném skládání konstrukce čepele, při kterém se kombinují různé oceli a i samotné vytahování paketu do tyče a následné kování čepele. Mečíř může ovlivnit u vzoru překládané oceli kontrast, hloubku, jemnost i vzor. Některé mečířské školy vytvořily pro ně typický vzor HADA. Například jedna z nejstarších mečířských škol GASSAN, vytváří v struktuře oceli vzor AYASUGI v podobě pravidelných vln nebo kruhů. Některé školy kombinují vzory skládáním paketů s odlišně zpracovanou ocelí. Například meče školy YAMATO mají na bocích vzor MOKUME a na ostří MASAME s vodorovnou strukturou.

Základní vzory HADA jsou:

MASAME, vzor s vodorovnou strukturou vrstev.

MOKUME, připomínající vzor dřeva.

Itame s vláknitou až tečkovanou strukturou.

AYASUGI, vzor vln.

NASHI JI, jemná HADA připomínající strukturu rozkrojené hrušky.

MU JI. Tato struktura není okem čitelná. Ocel působí zcela homogenním dojmem.

Jednotlivé vzory je možné kombinovat nebo promísit. Hustota a kontrast vzorů může být odlišná v závislosti na způsobu zpracování. Velký vliv má také leštění čepele, při kterém může leštič výraznost struktury potlačit nebo naopak zvýraznit. Struktura s velkými výraznými vzory a kontrastem se nazývá Ó-HADA.

Struktura překládání a složení finálního paketu mají vliv i na závěrečný krok při výrobě čepele, kalení -YAKI IRE.

Různé školy kalily pro ně typické vzory kalení. Existují dva způsoby kalení čepelí. První, používaný například školou ICHIMONJI při kalení nepoužívá pastu z hlíny. Ta vymezuje hranici zakalené linie HAMON a její pomocí se vytváří i vzor této linie. V případě školy ICHIMONJI se čepel bez krycí pasty ohřívá způsobem, při kterém je dosaženo vysoké teploty potřebné pro vznik linie HAMON pouze na ostří. Výška prohřátí tak i definuje výšku vzniklého kalení. Tímto způsobem se vytváří typické kalení CHÓJI.

V případě použití pasty se vykreslí vzor požadované linie kalení. Pasta z hlíny, která brání při zanoření do vody jejímu kontaktu se zakrytými plochami čepele tak definuje hranici i předkreslený vzor kalení.

Existuje celá řada vzorů HAMON. Rovná SUGUHA, zvlněné MIDARE, obloučky GUNOME, květ hřebíčku CHÓJI a celá řada dalších vzorů a jejich kombinací. V období SHONTÓ po r. 1600 se mečíři začali zaměřovat na vytváření složitých a okázalých vzorů HAMON. Snažili se napodobit květy plující na hladině vody a podobné motivy. Typickým příkladem mečíře, který dosáhl extrémních dovedností v této oblasti je například Yoshimichi se svým typickým vzorem SUDARE BA. Vytváření dokonalých vzorů kalení vedlo k používání dokonalejších technik. Použití kalící pasty se stalo uměním, stejně jako vytváření kalících vzorů. U mečů před touto érou byl HAMON zejména funkční součástí meče. Kalení na mečích období KOTO před r. 1600 má přirozenější charakter. To se projevuje nejvíce na mečích 12.-13. Století. Přirozenější a méně násilné techniky kalení dávaly vzniknout i dalším přirozeným metalurgickým efektům. Jedním z nich je UTSURI. To se projevuje jako další linie nad HAMON. V některých případech jako stín různé intenzity, někdy obsahuje nebo je ohraničen částicemi odrážejícími světlo - NIE UTSURI. UTSURI je druhotný efekt, který je projevem způsobu ohřívání čepele při zakalení. Na jeho podobu má kromě zpracování a kvality oceli vliv doba ohřevu a rozdíl v teplotách jednotlivých pásem při ohřevu.

Zajímavým efektem je KOSHIBA. Projevuje se jako shluk reflexních částic na začátku linie UTSURI. Tento efekt se vyskytuje téměř výhradně na kvalitních čepelích vyrobených v 12. A 13. Stol. Je ukázkou senzitivity oceli a její schopnosti vytvářet různé metalurgické struktury v závislosti na délce ohřevu a minimálních odchylkách teploty v průběhu kalení.